Jak pandemie covid-19 ovlivnila zdraví i životy lidí s postižením

Výsledky šetření jsou obsáhlé, vyplývá z nich ale jasně, že se už nikdy nesmí stát, aby stát plošně omezil či uzavřel sociální a zdravotní služby!

Jednoznačně se ukázalo, že potřeba a význam sociálních služeb v době karantény roste, že stojí v první linii. Lidé se zdravotním postižením a chronickým onemocněním je ke svému životu nezbytně potřebují. Sociální služby jim mnohdy zajišťují základní životní potřeby: jídlo, pití, hygienu. Pomáhají jim důstojně žít každý jeden den.

Co ukázala první vlna šetření

První vlna šetření z března-dubna ukázalo, že osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním se potýkali s výpadky zdravotní i sociální péče. Mnohdy žili v bolesti, bojovali s výrazným zhoršením zdravotního i duševního stavu, byli více závislí na svém okolí a neměli dost prostředků na potraviny, léky či zdravotní pomůcky.

Co ukázala druhá vlna šetření

Druhá vlna šetření navázala v květnu. Závěry jsou jsou bohužel opět velmi znepokojující: V první vlně uvádělo 90 % respondentů zhoršenou dostupnost péče, v poslední fázi karantény to bylo stále ještě 83 %. S respektem k vládním opatřením, která měla zabezpečit zdraví občanů, řada z nich zasáhla nejméně čtyřikrát více osob, než samotné onemocnění covid-19. Jen v případě lidí se zdravotním postižením totiž tato opatření způsobila zásadní komplikace více než 40 000 osobám.

Z opakovaného šetření vyplývá, že:

1. Opatření spojená s pandemií covid-19 negativně zasáhla až čtyřikrát víc lidí, než je evidovaných případů onemocnění covid-19 na území ČR, včetně nejlehčích případů.
2. Nejméně 40 000 lidem se zdravotním postižením a chronickým onemocněním opatření velice podstatně ztížila podmínky a mnohdy zhoršila jejich zdravotní a duševní stav. Stejně tak jejich rodinným příslušníkům, kteří o ně v době pandemie pečovali, zásadně zkomplikovala životní situaci.
3. Čím delší dobu opatření trvají a čím delší jsou výpadky všech typů péče, tím horší jsou dopady: zhoršení zdravotního stavu, duševní pohody, finanční situace. Ukázalo se, že stát nemá krizový plán pro tuto ohroženou skupinu.
   

Apelujeme na státní úředníky

Se zveřejněním výsledků šetření jsme také apelovali na předsedu vlády, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, kraje a obce:

1. U skupiny osob se zdravotním postižením, dlouhodobým onemocněním a jejich pečujících, ale nejen u ní, je nutné neprodleně redefinovat oblast ochrany zdraví a života ve zdravotních a sociálních službách. Za ohrožení zdraví a života nelze považovat pouze zjevná a bezprostřední rizika, která mohou vést k bezprostřednímu ohrožení zdraví nebo ke smrti, ale také rizika, která mohou – pokud zůstávají nepodchycena – rovněž vést k závažným ohrožením života, jeho kvality, zdraví a nebo také ke smrti.
2. Je nutné sociální služby vnímat jako služby první linie. V nouzovém stavu jsou stejně důležité jako služby zdravotní. Klíčovým úkolem je zabezpečit fungování sociálních služeb jako základního standardu při mírnění dopadů pandemie nebo při jiných krizových či nouzových stavech.
3. V žádném z režimů nesmí být žádné služby vyřazeny z činnosti. Naopak musí mít zajištěny komplexní metodické postupy a zázemí pro poskytování služeb v nouzovém režimu – to vše co nejdříve, nejpozději do případné druhé vlny pandemie.
   

Závěrečnou zprávu z 1. a 2. vlny šetření a návrhy opatření si můžete stáhnout v dokumentu PDF.

“Tím, že dítě, které je mentálně i zdravotně postižené, je nepřetržitě se mnou doma a nemáme možnost školy ani jiné odlehčovací služby či alespoň chvilkového hlídání, došlo nejen k psychickému zhoršení dítěte. Také to má samozřejmě psychický i fyzický dopad na mě jako pečující. O dceru pečuji sama, k tomu mám ještě sedmiletého syna. Je nesmírně těžké, aby jedna osoba zvládala tuto situaci,“ uvedla v šetření jedna z respondentek.